Tak to vlastně nemusíte chodit na lekce výcviku a svého psa učit různým trikům, to máte pravdu… 

Ale pokud máte štěně (je jedno jakého plemene) měl by docházet do interakce s jinými psy.

Trenér by Vám měl vysvětlit signály, které vydává nejen Váš pes, ale ten druhý, třeba o 30kilo těžší pes než je Váš. 

Proč? No protože se nemůže majitel s takovým psem na vás sesypat jak vosa na bonbon. Kdo si odnese frustraci a špatný zážitek? No vy dva…

Trenér má vysvětlit jak pracovat s vodítkem, sama ty krátké šňůry, které psa omezují v komunikaci nesnáším.

Když najdete dobrý cvičák, určitě Vás nebudou nutit k řadovému výcviku,kde pochodujete jako voják. 

No pokud máte psa k bachařovi nebo hlídá hranice tak nejspíš jo… Však má na povel zadržet člověka ne?..

Teď vážně. Přemýšlejte sami za sebe.. 

Pes žije doma na gauči, čeká co spadne z linky, chodí kolem Vašich dětí a má poslouchat jen jednoho?

Vaše dítě také může poslouchat jen jednoho?

Pejska začleňte do rodiny a naopak by jste ho měli vychovávat v rovnováze a s rozumem. Pes by měl poslechout všechny doma. Tj je na posledním žebříčku rodiny. 

NE ALE VŽDY!

Vždyť při aktivitě u plotu je vlastně pes v ten okamžik na vyšším postavení jak vy. Přece hlídá.. 

A když přijdete ven, zavoláte, stáhne se a vy přebíráte vedení.

A v tom je ta harmonie. Doplňujete se přirozeně a bez násilí. 

Teda… Tak počkáte do dvou let věku? A pak tedy nastoupíte na koloběžku? nebo pullery? 

Ochuzený pes i vy o krásné zážitky..

Určitě ne. Psí potřeby se naplňují dle věku, povahy a chtíče. Aby byl spokojený pes i vy, je dobré klasickou poslušnost doplňovat socializací a „kroužky“.

Všechny tzv pohárky chuti. V dospělosti přijdete na to, v čem pes vyniká a tomu se můžete naplno věnovat.

Opravdu si myslíte, že štěně bude respektovat Vaše dítě?

Záleží dost na věku psa, povaze a plemeni. Věřím, že hodně psů pro své majitele dělají to co jim na očích vidí jen aby je pomazlil. Retriever, berňáček, takový „canisterapeutičtí“ psi jsou fakt báječní.

Každý pes k tomuto musí dospět, takže poslouchání dítěte se bavíme o psu, který má již něco za sebou a v rodině funguje v nějakém hierarchickém žebříčku.

Mladého nevybouřeného psa musíte vést vy a podporovat své dítě ve sportu, které oba baví.  Vy jste tu ten, kdo má nad nimi tu ochrannou ruku.

Chyba.

Většina psů tímto způsobem vychováte k nezalosti vlastího komunikačního kanálu, v pubertě se přidá nějaký ten zlozvyk – štěkání, vyjíždění, útěky a máte zaděláno na celoživotní problém.

Pes je tvor, který vyhledává společnost (alespoň většina). Výcvik musí jít ruku v ruce s komunikací druhých a psích sportů.

Tak tady bude mít mince dvě strany.

Většina psů je vázána na svého majitele a tím pádem chce být v jeho kontaktu. Máme ale plemena, která jsou zvyklá pracovat se stády a celoročně je hlídat. V tomto případě najdete mnoho jedinců, kteří o byt opravdu nestojí. 

V tomhle by jste si měli spíše říct, jaké plemeno dle pracovních vloh chcete. Nekoukejte na krásu, ale na upotřebení.

Aktivita psa je druhá věc, některá plemena menšího vzrůstu budou běhat po celém bytě za vámi jen aby se nenudili. Druhá varianta aktivních psů je, že miluje běh, pohyb – chrti apod., ale doma se kvůli nějakému vzruchu nezvednou. 

Vybijí si energii až venku v aktivitě, kterou má rád.