Velice nerada používám toto nálepkování psa, ale bohužel v dnešní době, je to velice časté označení psů.

Problémové chování psa nemusí jen značit špatnou výchovu ze strany majitele, ale také genetické predispozice jedince, nebo pošramocený vztah k lidem či nedostatečné hlídání vlastního psa, který se stane obětí agresivního psa.   V tomto případě, kdy se nejedná o „nezvládnutou výchovu“ je potřeba přehodnotit chování majitele i trenéra! Spousta lidí chodí se zkušenostmi, že psa musí pod nátlakem trenéra zpacifikovat a zlomit! Pes má svá práva! Pokud se vám chování trenéra či rady nelíbí, okamžitě jednejte. Vy si následně odvážíte zlomeného psa domů!!!

 

AGRESE

Slovo agrese je velice široký pojem, pokud řeknete, že je pes agresivní, neřekne mi to vůbec nic. Pokud vám cizí člověk na toto reaguje, psa vyškrtit, psa položit na zem apod. Pouze vyvíjíte další agresi vůči svému parťákovi. Určitě neřešíte problém. Je potřeba rozkódovat chování a zařadit agresy. Kam? No přece najít odkud pramení. Vyznačit si signály, kterým pes již dávno dopředu dává, že není v komfortní zóně a potřebuje prostor či klid. Ne škrtit nebo nacpat pamlsek do tlamy.

 

Vnímáme spoustu druhů agrese, od strachové až po dominantní. Společně se musí zmapovat chování zvířete od počátků, tedy od štěněte a to nejen psího života, ale i vývoj ze strany majitele. Každý jedinec bude své signály dávat najevo jinak, na to tabulku prostě nemáte, navíc vlivem šlechtění spousta psů nemá tu možnost, aby jasně ukázalo problém u některých plemen úplně vymizel signál a mimika.

 

Genetika udělá své!

Najít si psa podle knížky je jedna věc, druhou nevýhodou pro nové majitele je, že nekouká na povahové rysy rodičů ale naopak jen na výstavy či požadavky pro uchovnění. Fyzický stav a rodokmen je samozřejmě podmínkou pro zdravého jedince. Ale co takhle povaha rodičů? Čím byla fena nakryta? Byl pes klidový? Má silný lovecký pud? Snese jiné psy? A co fena? Je blázen do míčku? Bojí se střelby? Bojí se být sama?

To jsou geny, které dostane do vínku vrh. V jakém rozmezí se to vtiskne je na přírodě. Můžete si tedy klidně už takto strachového psa či neklidného jedince dovést domů. A tam je potřeba v pubertě někdy být nápomocni i homeopatií, kdy nervová soustava zraje a je nerovnoměrná. Navíc je tělo fyzicky také oslabováno, psi můžou trpět průjmy při změně a stálém hubnutí.   Ve výcviku potřebuje naši pomoc a vedení, aby se pozvolna naučil své problémy zvládat a zmírňovat je.

 

  • Necpeme do psa pamlsky – učíme dodržovat bezpečnou zónu
  • Netrváme na klidu a sezení – naopak dáváme psa do pohybu
  • Netrestáme za povely, které jsou špatně nebo vůbec nejsou vysvětleny – odbourání pamlsků
  • Střídáme činnosti a učíme jej těšit se na výcvik
  • Dopřáváme dostatečného odpočinku i v tréninku
  • Odstraníme zbytečné rušivé podněty než se dostaneme k jádru problému

Celou dobu strukturovaně a pravidelně pracujeme  –  zápisy a aktivní tréninky s postupy.

 

Tyto fotografie vznikly od naší Barbory Grúzové při socializačních setkání na podporu útulku OZ POMOC PSIKOM VE VYCHODNOM SLOVENSKU.

Děkuji všem, kteří pomáhají. Na fotografiích můžete vidět Anglického bulteriéra Rubby, maďarského ohaře Ebby, labradora Badyho, tervuerenku Babe a krásnou Coco beaglici.