Podle průběhu rozlišujeme akutní a chronickou rinosinusitidu. U akutní rinosinusitidy trvají příznaky kratší dobu než 12
týdnů. Chronická rinosinusitida znamená přítomnost onemocnění delší než 12 týdnů bez kompletního vymizení příznaků.
Chronické infekce bývají u mladých zvířat doprovázeny horečkou a výtokem z očí, u dospělých jedinců se pak setkáváme s perzistentním či recidivujícím výtokem z nosu.
Virové infekce se často vyskytují u mladých zvířat. U psů se mnohdy jedná o psinku. Infekční laryngotracheitida způsobuje kašel, méně často výtoky z nosu a očí. Parvoviróza se častěji prezentuje gastrointestinálními příznaky, ale může souviset i s postižením horních cest dýchacích (HCD).
Virové:
- psinka
- psincový kašel
- parvoviróza
Mykotické (predisponovaná jsou dolichocefalická plemena – retrívr, německý ovčák)
- Aspergillus sp.
- fumigatus, vzácněji A. niger, A. nidulans, A. flavus, Penicillium sp.)7
V případě virové infekce horních cest dýchacích dochází k uzavření komunikace mezi dutinami a následné bakteriální superinfekci. Nejčastějšími virovými agens postihující sliznici ZÁNĚTY DUTIN Nos rozdělujeme na zevní nos a dutinu nosní. Funkčně i anatomicky je nos spojen se systémem vedlejších nosních (paranazálních) dutin. horních cest dýchacích jsou rinoviry, adenoviry, coronaviry a RS (respiračně-syncitiální) viry.
Infekční onemocnění může spontánně odeznít nebo přejít v bakteriální formu. Z toho důvodu je na prvním místě pečlivá diagnostika zejména lékařů primární péče, díky které je následně zvolena vhodná léčba.
Antibiotika jsou indikována v případě bakteriální etiologie – trvají- li příznaky déle než 10 dní nebo se po 5 dnech
zhoršují. Také v případě zhoršení potíží po přechodném zlepšení (tzv. dvoufázový průběh) nasvědčuje bakteriálnímu zánětu.
Souhrn z pharmanews
Před změnou ročního období za včas nasazuji vhodná homeopatika, která pomáhá posilovat imunitu a předcházet nemocím.
Zajímavost z Diplomové práce – děkujeme autorce
Cílem diplomové práce je monitoring výskytu a přenosu přirozeně se vyskytujících, potenciálně patogenních a kultivačně nenáročných druhů bakterií, které by spolu mohli sdílet člověk a jeho mazlíček. Dalším úkolem je bakteriální analýza odebraných vzorků a zpracování získaných výsledků. Hlavním cílem je zjistit, zda se vyskytují některé společné bakteriální druhy a zda by mohly představovat potenciální riziko, například přenos společné bakteriální rezistence.
K nákaze dochází alimentárně prostřednictvím slin, stolice, moči, mléka, nebo aspirací infekčního agens. Dále přímým kontaktem s nemocným zvířetem nebo předměty se kterými přišlo do kontaktu a v neposlední řadě také krví. Přenos onemocnění může být také umožněn škrábnutím nebo pokousáním od postiženého zvířete.
Zjistilo se, že ve zvířecích slinách vyskytují některé antimikrobiální látky (např. enzymy lysozym a laktoperoxidáza), představuje ústní dutina ideální prostředí pro růst mikroorganismů, a to zejména díky zbytkům potravy a zbytkům epitelu.
Sběr vzorků probíhal v období únor – říjen 2014. Studie se zúčastnilo 16 majitelů se psy a 4 majitelé s kočkami. Vzorky tedy byly získány celkem od 20 párů během jejich návštěvy veterinárního lékaře.
Naočkované Petriho misky byly inkubovány v termostatu při teplotě 35 – 37oC po dobu 48 hodin. Poté byla provedena izolace
narostlých kolonií, které byly kultivovány opět na KA a MCA. Očkování a izolace vzorků probíhala v laminárním boxu.
Identifikováno bylo celkem 33 rodů a 76 druhů bakterií. Nejčastěji byly zastoupeny rody Staphylococcus, Pseudomonas a Bacillus, které byly reprezentovány 8 druhy a dále rody Acinetobacter a Corynebacterium, které byly zastoupeny 7 druhy.
Hlavním předmětem našeho zájmu byla sdílená mikroflóra. Ve všech získaných vzorcích bylo nalezeno celkem 17 společných druhů.
Předpokládali jsme, že čím bližší je vztah mezi majitelem a jeho mazlíčkem, tím větší je riziko výskytu společných bakterií. Výsledkem testování byla středně silná korelace, tedy že existuje souvislost mezi blízkým vztahem člověka s domácím mazlíčkem a výskytem společných druhů bakterií. Skutečnost, že společné soužití člověka a zvířete vzájemně ovlivňuje složení jejich přirozené mikroflóry.
Výpis
Monitoring přenosu bakteriálního infekčního agens z domácích zvířat na člověka
Diplomová práce
Autor: Johana Hanušová
Studijní program: N1501 Biologie
Studijní obor: Systematická biologie a ekologie
