Spousta lidí ví, co to znamená, ale v praxi je těžké jej použít. Může to být z toho důvodu, že jej určuje majitel špatně. Myslí si, co pes má rád a ve výsledku je to úplně jinak. Musíme totiž pracovat nejen s žebříčkem, ale taky základní pyramidou potřeb.

To dozajista víte, že stavíme od bezpečí, najezení až po individuální seberealizaci. To je vše velice proměnné nejen podle sytosti, strachu či hormonálního vjemu zvířete, ale také její dostatečné nasycenosti. A to je u psa nejen individuální, ale také změnou situace se proměňuje.

Základem víme, že v klidovém prostředí pracujeme s částečnou krmnou dávkou tak, aby jsme psa nepřekrmovali pamlsky a mohli si je chystat právě do žebříčku.

Žebříček si jednou za čas můžete obměnit a zjistit tak, co psu zrovna chutí, nebo zda nezměnil názor na hračku, s kterou jste teď delší dobu pracovali. Tím pádem si nachystám do tréninku změny ze strany zajímavostí a pes má radost ze změn, které přinášíte. Není tím pádem stále frustrovaný ze starých návyků a toho, že vás už dopředu přečte.

 

Co patří do žebříčku?

V podstatě vše, co psu přinášíte do jeho kontaktu. Od různých pamlsků po hračky. Je těžké tyto věci popisovat a vybírat, každý pes má totiž jiný lovecký pud, některý je více žravý, některý zas nechce tvrdé předměty. Vy musíte hledat od štěněcího věku vhodné předměty, které psu budou po chuti a vytvářet si s ním bližší kontakt a učit ho si hrát.

V nejlepším případě by jsme v tréninku chtěli pracovat s částečnou krmnou dávkou, oblíbenými pamlsky a zakončit trénink nějakou hrou. Po překonání určitého věku přestat nosit stále jídlo a vzít ven jen hračku. To ale musíte ve psu vypěstovat. Na hračku pak následně urychlujeme cviky a držíme větší pozornost v prostředí, kde by měl pes na jídlo problém udržet pozornost.

Proč mít vždy dvě stejné hračky?

Kdyby to šlo ke psu mluvit, řekneme mu „hele, když ten balónek podáš, já ti ho zas hodím“. Jenže pes vidí braní jeho kořisti a dlouhou prodlevu v tom, než to zas hodíte, nebo mu nedáte dostatečný prostor si věc pokousat. Vzniká nedorozumění, které řešíme nepříjemným odběrem, pes vrčí nebo před vámi utíká a ze hry je boj kdo je tady pánem. A to je špatně.

Postup

  1. Nejprve si stanovíme žebříček hraček. Vyberu si dvě nejzajímavější. Pracuji s určitou dvojicí čistě na osobním kontaktu a zvyšování důvěry, že nejste ten, kdo mu to bude brát a hračku si může vychutnat klidně vedle vás. Tohle je první věc, kterou lidé přeskakují. Dejte psu pár dnů a hrajte si s hračkou a choďte k němu, vysvětlete mu a hlavně ZAŽIJTE mu návyk, že nejste hrozba. Pokud nemáte přehled o čase, trošku si sledujte hodinky a neberte hračky po 5 minutách, když má pes zájem. Udělejte si čas a buďte s ním klidně půl hodiny. Při odebírání hračky se snažím vytvořit tlak – kořist utíká. Netahám míček z tlamy nahoru, nestojím psu čelem v této počáteční fázi. Naopak se snažím vytvořit živou kořist, kterou si dostatečně nehlídal a pak hračky schovám.
  2. Teprve když s vámi pes začne komunikovat, můžete prohazovat hračku za hračku (tu stejnou). Nemíchejte tam jinou a už vůbec ne jídlo. Celý si ten žebříček otočíte pokud pes je více žravý a budete z hračky dělat ÚKOL! Na to je ještě čas! Pro vás tato hra je cenná z důvodu nejen důvěry, ale do budoucnosti vám budou k dobru, když budete chtít se psem přejít z mlsot na hračky a psa tím i venku vyřádit. Prohazování hračky za hračku je velice individuální. Věnujeme se tomu hlavně na trénincích, popřípadě dostávají klienti videa, jak by to přibližně mělo probíhat. Vyměňujeme nejprve v pohybu a hned jak se pes k nám blíží, postupně druhou hračku schováváme za sebe a ukazujeme na poslední chvíli – pes důvěřuje a vrací se.
  3.  V poslední fázi mohu začít se psem vyměňovat na povel. PUSŤ. Nepoužíváme stokrát dokola, naopak střídáme s přetahováním a házením, aby se psu nezprotivila. Slovo pusť přichází dřív, než pes sám hračku upustí a dřív, než uvidí, že držíte další. Po slově pusť ukazuji hračku a vytvářím s ní pohyb, aby jej pes chtěl lovit. Odhazuji tak, abych se v klidu mohla přiblížit k volné první hračce. Dodržuji slovní povel, vteřina kdy čekám na reakci a následně pomáhám psu se prvního míčku zbavit. Citlivost a čas, nechtějte to hned, nechoďte do protiútoku a tahání míčku z huby. Postupně se pes bude hezky zrychlovat.

 

Tyto informace jsou vedeny z praxe a jsou individuální na kořistnický pud psa. Pro vás je důležité rozdělit povely od pohyby rukou. Aby jste si jen „nemysleli“ a pes nejednal na jiné impulsy.

V případě, že pes v daném prostředí nespolupracuje, musíte změnit prostředí, aby pes měnil chování. Klidové prostředí, omezená plocha či dlouhé vodítko (alespoň 10m).

Samotná hra trvá také individuálně, každý pes se jinak rychle unaví a ne každý tu hračku chce. Vytvářejte práci tak dlouhou dokud psa baví a za včas ji ukončete, malými krůčky se během prvního roku života dostanete i na 30minut hraní. Nejde to ale hned, do dvou let psa máte spousta času na propracovávání.

Hračky a odměny které používáme můžete objednat zde – ráda poradím co zvolit a jak začít