Oddělit části složitějších cviků a spojovat je až později. Pes se učí snáze, rozdělíme-li složitější cviky na jednoduché kroky, které učíme samostatně a dohromady ho sestavíme až je dobře ovládá a chápe co po něm chceme.

Určitě všichni mají nejprve pocit, že výcvik trvá déle a kroky jsou pomalé. Zkuste si však sečíst všechen vynaložený čas na výcvik. Zjistíte, že jste psa vycvičili za stejnou dobu nebo dokonce ještě rychleji a efektivněji. A navíc máte dobře odbouraný pamlsek a pes cviku rozumí. Mnoho lidí stále ve dvou letech psa navádí za pamlskem a nabalují cviky na sebe. Ve výsledku se zatížený trénink vždycky někde sesype.

Výhodou tohoto tréninku je, že nemusíte na psa tlačit korekcí, ale naopak můžeme pracovat s pozitivními podněty, díky nímž se chování stává stabilní. Na chování psa musíme reagovat okamžitě. Výchovný podnět by tedy měl přicházet nejlépe s projevem chování psa. Jinak se často stává, že posílíme nebo utlumíme úplně jiný projev než jsme chtěli.

 

Je důležité v daných situacích dávat pozor, za co psa odměňujeme či káráme. Pro psa může být například projíždějící auto větším impulsem pro to, aby ho jednou začalo honit. Majitel ho pochválí, protože pes stále sedí u nohy. Ve výsledku pes bere chválu za hlídání auta, které může po několika takových nedorozumění vygradovat v honbě auta. To samé se často děje se stále se potkávajícím psem a jiným psovodem. Pes s druhým navazuje kontakt, aniž by opustil pozici u nohy.

Psovod chválí za chůzi, ale pro psa momentální situace byla chvalitebná pro naježenost a přímí pohled s druhým psem. Jednoho dne může dojít k potyčce, kdy došlo k nedorozumění a špatného posílení chování psa.